Co je zvěrokruh

Zvěrokruh též zvířetník nebo zodiak, je myšlený pás +/-9° (18°) na nebeské sféře táhnoucí se symetricky podél ekliptiky. Sahá od 8° jižní ekliptikální šířky po 8° severní ekliptikální šířky. V tomto pásu se při pohledu ze Země pohybují všechny ve starověku známé planety Sluneční soustavy (z později objevených Uran a Neptun; Pluto se může na obloze objevit i mimo zvířetník). Astrologové rozdělili zvířetník na 12 stejných obdélníkových dílů o délce po 30°, které nazvali zvířetníková znamení. Výchozím bodem (začátkem 1. znamení) je jarní bod. Zvířetníková znamení jsou pojmenována po zvířetníkových souhvězdích, s nimiž se původně více méně kryla; dnes v důsledku precese jsou vzájemně posunuta.

Znamení zvěrokruhu, které odpovídá určitému datu a času, je odvozeno od polohy Slunce na Zvěrokruhu v toto datum a čas.

Druhy zvěrokruhu

Zvěrokruh siderický, tvořený dvanácti souhvězdími, která mají stejná jména jako znamení zvěrokruhu, vůči nimž se posunují v důsledku precese o jedno souhvězdí za 2 144 let a do původní polohy se vrátí po 25 725 letech. Vlivem precese se do ekliptiky dostalo též souhvězdí Hadonoš, které však nebývá považováno za jeho součást.

Zvěrokruh tropický, tvořený dvanácti znameními zvěrokruhu od jarního bodu počínaje Beranem, s nimiž pracuje astrologie. Do zvěrokruhu patří ještě následující znamení: Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář, Ryby. V antickém Řecku se tato znamení částečně kryla se stejnojmennými souhvězdími. Je to dvanáct vymyšlených stejně velikých obdélníků, které jsou široké 18° a dlouhé 30°. Pás začíná jarním bodem, který se však vlivem precese posouvá. Jarní bod byl před dvěma tisíciletími v souhvězdí Berana, nyní je v souhvězdí Ryb a za několik set let se ocitne v souhvězdí Vodnáře.

Historie zvěrokruhu

Zodiak je původem velmi starý. Klasický zvěrokruh je zřejmě modifikací babylonského zvěrokruhu známého z katalogu MUL.APIN, který vznikl kolem roku 1000 př.n.l. Mnoho souhvězdí lze vystopovat až do starobabylonské říše (počátek 2. tisíciletí př.n.l). Počet znamení kolísal zřejmě pod vlivem kalendářů používaných k zemědělským účelům. V antice pak rozčlenění zodiaku souviselo i s tehdejší klasifikací větrů (s rozdělením světa podle větrů pracovala i antická a středověká geografie. Asi kolem roku 400 př. n. l. (někdy je udáván rok 700 př. n. l.) byl počet znamení omezen na dvanáct. Každé z nich pokrývalo 30° nebeského pásu. Prvním znamením byl Beran přidružený počátečnímu měsíci roku (babylonský rok začínal jarní rovnodenností).